"Jakmile vyjdu z nahrávacího studia, vypínám a žádnou muziku neslyším. Takzvaná hudební hygiena je u nás důležitá, jinak bychom se z těch tónů asi zbláznili," říká Adam Klemens, nejmladší z rodinné dynastie hudebníků.
U piana od dětství
Mario Klemens a jeho syn Adam jsou hudební aranžéři. Taktovkou kouzlí s tóny, které doplňují scény k filmům i seriálům. Podepsaní jsou pod celou řadou pohádek, komedií, dramat - českých i těch zahraničních.
Oba jsou ale také skladatelé a dirigenti. A jak shodně říkají, stát na stupínku před orchestrem, na sobě frak a za zády sál plný lidí, to má něco do sebe. "Je to krásný pocit a ani v důchodu se ho nechci vzdát," říká mistr dirigent Mario Klemens.
Je pyšný na to, že se jeho syn vydal ve stejných stopách. Už jako malý posedával u piana a hrál si pro sebe. "Nejprve jsem ho od toho odrazoval, vím, co je to za dřinu a tak trochu kočovný život, ale nedalo se s tím nic dělat. Lásku k muzice máme v rodině. Už moje babička byla učitelkou hudby. Od roku 1903 měla hudební školu v Chlumci nad Cidlinou a učila až do 60. let."
Hudbě se věnovali i teta a strýc Maria Klemense. Jeho tatínek jako amatérský muzikant dirigoval operety a nacvičoval různá hudební představení. Jinak byl chvíli novinářem a pak tiskařem - převzal rodinnou tiskárnu. "Jenže v 50. letech mu ji vzali, komunisté mu vlastně zlikvidovali existenci, dělal pak různá povolání. Při životě ho držela právě jen hudba. V pokročilejším věku učil děti hrát na harmoniku," vzpomíná Mario Klemens.